# Zvuková magie: Jak hudba otevírá brány našeho mozku? A také duše?

- Odkaz: https://tomas-shejbal.cz/kdyz-ma-telo-hlad-dame-mu-najist-co-ale-s-dusi-kdyz-ji-vyhladne/
- Zveřejněno: 2021-07-14T11:25:36+02:00
- Autor: tom

# Když má tělo hlad, dáme mu najíst. Co ale s duší, když jí vyhládne?

Původně jsem měl v hlavě rozpracované náměty tří jiných článků ([například Nenápadně plíživý vliv minimalismu na člověka](https://tomas-shejbal.cz/nenapadne-plizivy-vliv-minimalismu-na-cloveka/)),
ale okolnosti tomu chtěly, abych sepsal tento. Co tedy s duší, když jí vyhládne?
Možností bude rozhodně spousta. Je však jedna, která funguje nezávisle na kontinentu,
na kterém se nacházíme, jazyku, kterým mluvíme, a je dostupná všem: je to hudba,
ta tajemná čarodějka brnkající na posluchačovu duši.

V článku se dozvíš něco o vědeckých poznatcích ve vztahu hudba-mozek a motivuji 
tě k vytvoření seznamu tzn. _kalmasů_. Oceníš je ve slabších chvílích. A ty samozřejmě
přijdou. Ve druhé půlce článku ti představím _kalmasy_, které fungují spolehlivě
pro mě.

![Hudba je vzplanutí duše](https://tomas-shejbal.cz/wp-content/uploads/2021/07/Odstiny-
Sede-Fotka-Obecny-Citat-o-Hudbe-Post-na-Facebook.jpg)

Hudba je pro mě něco jako tajemná čarodějka brnkající na posluchačovu duši.

Tento **příspěvek** si **můžeš** i **poslechnout** přímo z přehrávače vedle. Je 
i na [Spotify](https://open.spotify.com/show/3bsmdOmC4bZ9jHDBf14uuP?si=7e6aea6b26204353),
[Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/bejkův-mls-blogcast/id1611024937),
[Deezer](https://www.deezer.com/show/3026242), [Podchaser](https://www.podchaser.com/podcasts/bejkuv-mls-blogcast-1978926),
či [Google Podcasts](https://www.google.com/podcasts?feed=aHR0cHM6Ly93d3cuc3ByZWFrZXIuY29tL3Nob3cvNTEyNTg0MC9lcGlzb2Rlcy9mZWVk),
nebo třeba [YouTube](https://www.youtube.com/playlist?list=PLowm2rLjwON8WP4X1jZkECdLAb_9lDUgP).

### Hudba a její vliv na mozek

O vlivu hudby na člověka není snad nutné pochybovat. Fyzické projevy při poslechu
hudby na tělo jsou známé každému z nás. Určitě každý při poslechu hudby někdy zažil
mrazení zad nebo vstávání chloupků na rukou.
Pokud se na poslech/tvorbu hudby zaměří
věda, osvítí se místa do té doby netušená. Níže jsou tři videa, ve kterých jsou 
shrnuty vlivy hudby na mozek. Na videa se nemusíš dívat, pokud tě nezajímají. Přikládám
je sem pro zvídavější čtenáře jako zdroj informací. Nejvíce informací ti dá to první,
které z poměru čas/informace vychází optimálně. Pod videi je vypsáno, co z nich 
zaujalo mě.

Ukázky z magnetické rezonance a terapie zpěvem.

Hudba má i rozměr výchovy dětí - rozvíjí empatii, vede k lepším sociálním dovednostem.

Tady jsou skutečnosti, které ve videích zaujaly mě:

 * Během poslechu hudby svítí mozek pod magnetickou rezonancí jako stromeček.
 * Současně se u skladeb, které se nám líbí, vytváří v mozku podobné látky jako 
   po požití opia (to vysvětluje moji závislost – po jednom dni bez hudby se jí 
   pak nemůžu nabažit).
 * Při poslechu oblíbené hudby dochází také k uvolňování dopaminu - stejného hormonu,
   který se tvoří po jídle, aplikaci drog nebo sexu. Zvyšuje pocit radosti, motivace,
   ale vede také k závislosti.
 * U takového poškození mozku, kdy člověk nedokáže vyslovovat slova, je stále dokáže
   zpívat. Je to údajně proto, že mozek hledá nová spojení k řečovému centru.
 * Texty hudby se pamatují mnohem lépe než samotné básně. Potvrzuji. 🙂
 * Pokud je člověk smutný, pomáhá mu smutná hudba. Má pak pocit, že mu hudebník 
   skutečně rozumí. Jako kdyby danému jedinci někdo skutečně empaticky naslouchal.
   Naplňujeme si tak potřebu duchovního společenství.
 * Aktivní hraní zlepšuje motorické vlastnosti, empatii, sociální dovednosti.
 * Závěrečné poselství ze třetího videa: **hudební výchova by neměla být okrajovým
   předmětem, ale mělo by na ni být nahlíženo stejně jako třeba na matematiku**.
   V konečném důsledku hudba činí svět lepším, a to právě díky rozvoji **empatie**
   a **sociálních dovedností**.
 * Ještě lepší je v tomto ohledu skládání hudby nebo hraní na hudební nástroj.

### Hudba a já

Pro mě hudba tvoří nedílnou součást života. Poslouchám ji prakticky každý den několik
hodin a pokud zrovna nějaký den vynechám, není to ono. Každý den poslouchám nějakou
hudbu: něco nového, "ověřenou klasiku" nebo vytvořené playlisty pro dosažení chtěné
psychické kondice. Playlistů mám spoustu. Bez hudby bych nemohl tvořit, ani pracovat.
U mechanických činností mi dodává „morál“ u nich setrvat a co nejdříve je "smést
ze stolu", abych se pak mohl věnovat činnostem, kterým skutečně chci. U tvořivých
činností mě naopak hudba "žene do otáček".

Pokud posloucháš hudbu často, pak vliv hudby na svou náladu znáš velmi dobře. Máš
ale vytvořené playlisty pro různé situace? Pro raní nakopnutí, workout, oživení 
motivace, podtržení nebo probuzení inspirace, vytažení ze špatné nálady...? Pro 
dny, kdy duše vyhladoví a je potřeba se odrazit nebo se cítit chápán a ukojit potřebu
duchovního spojení?

### Kalmasy

Pro chvíle, kdy si potřebuji zlepšit špatnou náladu, mám playlist nazvaný „calma
tu alma“ (ze španělštiny "uklidni duši").
Pojďme si udělat takové malé lingvistické
okénko. Jak v češtině vyjádřit jedním slovem skladbu z „uklidňovacího playlistu“?
To je panečku oříšek. „Ploužák?" skladba tohoto typu může pohladit po duši, ale 
obecně to nemusí být "cajdavá slaďárna". „Uklidňovák?“ to zní fakt divně. Navrhuji
češtinu obohatit o nové slovo – _kalmas_, v množném čísle _kalmasy _(právě z výše
uvedeného calma tu alma → _kalmas_).Playlist s _kalmasy_ je dobré mít připraven,
protože když udeří špatná nálada, nebo se člověk znenadání dostane do těžkého životního
období, není již čas na nějaké vymýšlení. Chce to okamžitě jednat a vědět, co si
nacpat do uší, potažmo do hlavy a rozvibrovat tak duši.

### Na mě spolehlivě fungující _kalmasy_

Dále s tebou, čtenáři, sdílím dvanáct perel z mého archivu _kalmasů_. Ten je samozřejmě
mnohem obsáhlejší, ale tyto kusy jsou časem vybroušené klenoty. Hudebně je to směs
instrumentálna, rocku, punku a metalu. Nicméně bát se netřeba. Tyhle kousky nekopou,
ale hladí, ačkoliv při některých pěkně mrazí.

Například při refrénu _Innocence_, během většiny _Vltavy_, _Pissing in a_ _River_...
Taková skladba _Ghost Love Score_ je pro mě vyloženě "hudebním orgasmem". 
Už od
začátku skladby je jasné, že to bude "emoční koktejl". Skladba má obrovskou gradaci
a sílu. Když tuto skladbu předhodím své duši, cítí se jako kocour v šantě - totálně
v rauši, emocionální nádrž praská. Je v ní všechno, co pro mě hudba představuje.
Jemné pasáže střídající se s podkreslenou kytarou, spousta sól, melodií, výpravný
orchestr, neskutečný zpěv a silné emoce. Když vydržím bez slz do půlky, tak jsem"
držák". Většinou to ale nedám už při druhém refrénu. Jen při čtení textu mi tělem
prochází mrazení: od lýtek do stehen, pokračuje přes páteř a nakonec se hromadí 
v krční páteři.
