Jsem ohrožený druh?

co má společného aktivismu a čtení? Poetický akt...

zpět na Mlsný zpravodaj
13 minut čtení

Přihlas se k odběru

Prosinec 2025 - 🐂 Jsem ohrožený druh?

Ahooj,

jedu z Prahy, venku je tma. Snad po tisíci letech jsem si na nádraží koupil plechovku piva (už se dá koupit i IPA z minipivovaru; zálohovaný sklo postupně zmizelo, páč je třeba zálohovat plechovky) a začetl se do Obratníku raka. Po pár stranách si všímám, že kromě mě nikdo ve vlaku nečte.

Odložil jsem knihu a začal psát tenhle otvírák. Za posledních 14 dní jsem jel do Prahy třikrát. Dvakrát jsem si obě cesty četl už na peronu. A kromě mně při čekání nikdo nedržel knihu.

Jsem ohroženej druh?

Vzpomněl jsem si, jak jsem nedávno četl v newsletteru Austina Kleona (jeho knihy doporučuju, newsletter moc ne), že čtení románů je dneska aktivismus. A víš co? Vlastně jo!

Namísto plačkání, že dneska všichni civí do obrazovek, můžeš stát na peronu a číst. Tak málo dneska stačí na to, abys byl/a aktivista/ka.

Až příště půjdeš do kavárny nebo pojedeš vlakem, co to vzít jako poetický akt? Jako pozitivní ukázku?

Tom

P. S. Na pojem poetický akt jsem před lety narazil v Tanci reality od Alejandra Jodorovského. Viz následující ukázka z knihy:

Motýl
odstraním mu křídla a dostanu papričku.
Odpověd učitele je okamžitá.
Ne, to není ono. Poslouchej:
Paprička
přidám jí křídla a dostanu motýla.
Poselství je zřejmé: poetický akt by měl vždy být pozitivní, usilovat o tvoření, ne destrukci.

Minulý pátek mi vyšla další kniha - povídková sbírka Za hranou ticha.

Víš co je boží? Když si čtu Satanskou bibli (jedna z povídek), směju se. Když čtu Abigail (další povídka), mám husinu. Moje vlastní psaní mě rozesměje nebo mě z něj mrazí. Píšu, co mě baví číst. A to je nejvíc.

👉 Zajímá tě víc? Pak pojď ke mě na web.

V úterý 9. 12. mám besedu (ačkoliv teď jsem koukal, že to přejmenovali na standup :D) México mágico: 5 měsíců na karibském ostrově v Havlíčkově Brodě. Pokud nebudeš na křtu Bistra u zlomeného srdce (od 17 h v Praze v kavárně Corner Stories), rád tě v Havl Brodě uvidím.

Výběr z mlsů

📖✨ Odběratelka Katka mi odpověděla na otvírák z minulého zpravodaje svým článkem o poezii. Vytáhl jsem z něj odstavec: “Někdy si básně musíme přečíst podruhé, potřetí... Nechat uzrát v hlavě (v srdci). Poezii můžeme vnímat jako obrazy. Může se nám stát, že knížku otevřeme v úplně jiném rozpoložení a najednou se nám smysl ukáže. Je také docela dobře možné, že v básni objevíme i jiný význam či emoce, než jaké provázely autora při psaní.”

🖥️🏠 V Brně začala fungovat první výpočetní kotelna v ČR. Česká firma Electree přišla s konceptem, který zní jako sci-fi, ale funguje: servery v bytovém domě dělají náročné výpočty a odpadní teplo (kolem 50 °C) se přes výměník posílá rovnou do kotelny. Místo aby se teplo vyfouklo do vzduchu, slouží. Firma už připravuje další instalace pro bytovky, průmyslové areály i nemocnice. Jde o pilotní projekt plánované sítě napříč Českem. Jsem zvědav na zkušenosti.

🍚 Co se zbylou rýží? Smažené rizoto! Přidej náhodné ingredience z lednice (zbytky masa, pár žampionů, poslední kousek pórku) a máš rychlou večeři. V zimě naplň rozpůlené dýně směsí z rýže, cibule a koření, v létě rajčata nebo papriky. Do polévky zamíchej rýži na konci vaření pro zahuštění. Zalij mlékem a udělej si kaši. Přidej do omládku na chleba. Nebo k rýži přidej vodu, rozmixuj a sceď přes plátýnko → rýžové mléko je na světě. Ačkoliv rýžové mléko mi chutná asi nejmíň. Btw, rýžové mléko a dalších 20 návodů je v mém eBooku Kompletní příručka rostlinného mlékaře. Nám rýže moc nezbývá, páč si ji vždycky vážím, abych věděl, kolik porcí dělám. Co ty - zbývá ti rýže? A co s ní děláš? Napiš mi. 😉

🍵 "První raku miska je spíš pokus. Raději hlínu zmačkáš do původní koule a začínáš znova. Tentokrát si dáváš záležet. Moc. Až tak, že stěny misky zeslábnou a drží silou vůle. Byl by zázrak, kdyby přežily přenos k peci. Polkneš hořkost a třetí misku stvoříš za minutu. Ve tvých očích je dokonalá. Ve třetím pokusu zúročuješ předchozí neúspěchy." To je úvod z čerstvého článku na blogu Podobnosti mezi tvořením raku misky a životem.

🎄 Co letošní vánoce nakupovat v malých krámcích a nezávislých knihkupectvích?

🎄🎄Na webu Ukliďme česko vyzývají k adventnímu kalendáři naruby: “Odložte v době adventu namísto otevírání políček s čokoládou každý den jednu věc, kterou už nepotřebujete a která by mohla být užitečná pro někoho jiného!”

🚗 Líbí se mi velmi stručný, ale úderný článek Dana Přibáně Proč si myslím, že by ve městech mělo být méně aut? Dva výtržky: “Viděl jsem města, kde nad ulicí v úrovni třetího patra postavili "nadjezd". Paralelní patro, které vše pod ním zavřelo do stínu. Nepomohlo to a ulice byly stejně plná aut. Projel jsem autem velkou část světa a nikde, kde se prostor přizpůsobil autům, aut neubylo. Jen se tam hůře žilo.”

📻 V podcastu Za hranou ticha jsme řešili: Smysl: O talentech, radosti jako kompasu a síle drobných každodenních kroků. A taky Časovou chudobu: Společnost dneska bere "nemám čas" za ctnost. Kdo není busy je flákač. Kalendář jsme povýšili nad život.

🌌📕 “Má vesmír nějaký konec? Jestli ano, co leží za ním? To neví nikdo. Bratři Sen a Mawerick bez dovolení odletí tátovou vesmírnou lodí z rodné planety Dexa. Neplánovaně se ocitnou v prostoru, který nepoznávají. Není divu, nejsou tu hvězdy, jen tma.” Takhle začíná anotace knížky Mimo vesmír (prý pro čtenáře od deseti do patnácti let) od Šimona Minky, která je teď v crowdfundingu.

Medailonek

Petr, hlavní hrdina románu Trivandrum nachází své místo v životě, konkrétně v léčení slovem.

Něco takového, nicméně ve skutečnosti, dělá Jana Matasová, regresní terapeutka, trošku výtvarnice, „šuplíková“ spisovatelka a moje kamarádka.

Vzpomínáš si na první impulz, kdy sis řekla, že začneš s regresí? Jaká k tomu byla cesta?

První impuls, nápad naučit se regresní terapii přišel na semináři Kirana Anumalasettyho. Psala jsem tou dobou knihu, jejíž příběh vychází z mého prožitého procesu sebeuzdravování. V momentu, kdy jsem popisovala jeden velmi živý sen podobný vzpomínce, mi přišla na mysl regresní terapie. Slyšela jsem kdysi na jedné přednášce psychologie o abreaktivní regresní terapii Andreje Dragomireckého. Tehdy jsem k této terapii byla skeptická i z důvodu možné retraumatizace. Ale až po letech, při psaní knihy a s objevením tohoto terapeuta z Indie, jsem se rozhodla, že zkusím regresní terapii na vlastní kůži.

Co se odehrává v hlavě terapeutky během regrese?

Vnímám proměny energie, jemné nuance příběhu. Náročné situace cítím jako tíživé, naopak během léčivé části se energie rozzáří a stoupne. Občas mi klid a ticho v hlavě vyruší zaseklý či nečekaný vývoj sezení a přijdou myšlenky, trvají mikrosekundy: „Co se s ním děje? Ještě počkám, potřebuje ještě čas. Co teď? Jsem zvědavá, kam se to vyvine. Co si myslí? Jak se cítí? Co potřebuje?“ Držím palce tvému srdci, které obnovuje lásku a soucit k tělu, ve kterém jsi žil. Povzbuzuji se k tomu, abych počkala, až tě samotného napadne například rozlámanou nohu ošetřit, vyčistit si ránu, utéct, přivolat si pomoc a podobně. Když péči o sebe prožiješ nejen mentálně, ale i tělesně a emocionálně, probouzíš v sobě sebeuzdravující sílu a prožíváš život nově, jinak, lépe.

Jak propojuješ holistické regrese s masírováním?

Regrese s masírováním nepropojuji v jedno sezení, ale paralelně je propojuje cíl prožít hluboký stav relaxace a cítit se líp. Masáže pomáhají uvolnění, klidu, a proto je doporučuji lidem, kterým nejde se uvolnit při regresi, nebo kteří jsou pouze přepracovaní, unavení, ve stresu, smutku, úzkosti, depresi a potřebují jít z analytické, starostmi přehlcené hlavy víc do uklidňujícího prožitku těla. Když masáž procítí, dostanou se i k napojení na přírodu, protože tělo je kus přírody, ve kterém prožíváme dar Života.

🪡 Hledám pro tebe jehly v kupce internetového sena. Za cenu jednoho espresa měsíčně ti jich do jehelníčku zapíchám ještě víc. V dnešní prémiové části:

  • Pokračování medailonku (dalších 5 odpovědí): vyjdutí z úzkého koridoru "musu", vliv hudby, knih a domoškoláctví.
  • 5 dalších zpráv.
  • 🗄️ Archiv Mlsného a Gurmánského zpravodaje.
  • Doprava zdarma v e-shopu.
  • Trivužka.
  • a další drobné krásnosti.

Premium obsah pro ty, kteří chtějí víc. První měsíc na zkoušku s kódem: GURMANEMNAZKOUSKU100.

Prémiový obsah

Kromě prémiového obsahu máš přístup i do archivu, kde najdeš další gurmánské výhody.

🕺 Zvol si jakou budeš mít náladu. Jinak to nálada udělá za tebe. Z newsletteru Shana Perrishe.

🚁🤖 E.ON nasadí od roku 2026 automatické drony na kontrolu vedení velmi vysokého napětí. Místo aby technici každé čtyři roky šplhali na stožáry, drony proletí trasu samy, nasnímají vedení a AI vyhodnotí stav izolátorů.

🚭 Maledivy se staly první zemí na světě, která zavedla generační zákaz kouření. Zakazuje komukoli narozenému po 1. lednu 2007 kouřit, kupovat nebo používat tabák. Na jednu stranu chápu, na druhou… co zakážou dál? Přidejme černý trh, který to způsobí…

🔪 50 000 žen zabili rodinní příbuzní nebo partneři celosvětově v roce 2024. Mužskou statistiku jsem nedohledal. Číslo bude menší, ale pro srovnání... Btw, dle stejného statistického serveru je ČR 11. nejbezpečnější země světa.

🚆 Z Prahy do Berlína jezdí několik přímých vlakových spojů denně. Teď european sleeper plánují spustit noční vlak Berlín - Paříž.

Pokračování medailonku

Kdysi jsem u tebe na blogu četl článek. Nemůžu ho teď najít. Popisovala jsi v něm, jak tě fascinoval svět kolem v době, když jsi byla “za školou”. Vystihla jsi v něm přesně to, co jsem cítil i já. Později i v práci. Vzpomeneš si na ten pocit někdy? Předpokládám, že se to nějak přetavilo…

Ano, je to pocit, kdy vyjdeš z úzkého koridoru „musu“ jinam, ven na čerstvý vzduch, protože by ses jinak udusil. A je to nejspíš důležitý pud sebezáchovy dovolit si i „zlobit“, jít za hranice zajetých kolejí, vyletět z klece a prožít realitu v jiném časoprostoru. To pak jdeš v klidném tempu. A vnímáš vše nově, možná i víc, včetně sebe. Vše ti připadá krásné, protože s tím už jen jsi – ty a město, jeho zvuky, ulice, parky s lidmi, vůně, barvy, světlo, stíny. Pro mne to je stav blaženosti.

Co ti udělalo v posledních dnech radost?

Stabilní radostí posledních dní jsou pro mne děti, které si se mnou rády povídají, když vidím jak přemýšlí, radují se, zvládají překážky. Radost mi působí každý klient, který najde důležité souvislosti a lepší možnosti pro svůj další život. A radost mi způsobila kniha Trivandrum.

Máš hudební album, které tě v životě provází?

Když tedy vyberu nějaká alba (prosím za odpuštění všechna ostatní) můžu jmenovat například: album „So Tonight That I Might See“ a „Among my Swan“ od Mazzy Star, úžasný hlas Hope Sandoval, jejich texty mě povází už tak 25 let. Podobně dlouho poslouchám album The Rapture od Siouxsie and The Banshees, nebo od The Cure „Disentigration“. Velký a dlouhodobý vliv na mne má poetická hudba Oldřicha Janoty, konkrétně mám oblíbené album „Podzimní král“ a „Mezi vlnami“ .

Kniha, která tě v poslední době nejvíc ovlivnila?

Poslední dobou ve mě zanechaly významnou stopu tři knihy českých autorů. Spojuje je téma následování svého srdce, jež volá vydat se na cestu mimo prostor obvyklého života: Listy z Mexika jsou autobiografickou reportáží české autorky Zuzany Erdösové z jejího života v Mexiku s úžasným pozorovacím talentem a smyslem pro humor. Druhá kniha od Martiny Heš Hudečkové Po hlavě do Podivna je útlý skok do života dnešních mladých lidí, do jejich způsobu hledání se skrze vztahy, sociální sítě a opět cesty do zahraničí, za hranice tam jinam mimo obvyklou realitu. Závěr knihy mi příjemně zamotal hlavu. Třetí z nich, je tvá léčivá kniha Trivandrum, ta mě současně ovlivňuje nejvíc.

Věc, bez které se neobejdeš?

První mi napadla tužka a papír. Mívám je skoro všude, na stole, v batohu. Tužka s papírem mi umožňují setkání neviditelného světa s viditelným. Nechám obrazy, myšlenky stékat skrz ruce až k hrotu grafitu a tančím s ním na bílých pláních papíru.

, nových mlsounů se ke zpravodaji přihlásilo jen díky tobě! Pro další sdílení použij tvůj vlastní odkaz: a sbírej odměny.

Odepiš mi smajlíkem na tenhle e-mail. Která zpráva tě zaujala nejvíc? 😉

Použij smajlíka ze začátku odstavce.

Jsem Tom Shejbal. Dělám weby, který se načítají rychleji než srkneš ristretto a píšu romány, u kterých se nedá spát. Pro web s lidským přístupem a empatií jsem tady.

Měj se Božsky

Tom

P.S. Na titulce jsem s aktuálně vydanou knihou Za hranou ticha. Na e-shopu je ještě k dostání.

Přihlas se k odběru

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram