Ahooj,
popíjím kakaový čaj (zase zakoupený od pana Godhwaniho). Doporučuju si také nějaký ten horký nápoj ke čtení připravit. A jdeme mlsat!
Poslední dobou chodím psát články do dílny. Teda bývalé. Dnes je z toho coworkingová kavárna. Hala je to skutečně obří, se spoustou starého vybavení, které už slouží jen jako dekorace.
Sedávám poblíž soustruhů a masivních ponků. Představuju si, jak tam vypadal život před padesáti lety. No a pak nechám rozjet prsty po klávesnici a píšu. Přítomnost těch strojů mě fascinuje a současně děsí. Propadám se časem do osmnácti a zase cítím ten kovový pach broušeného kovu v mnohem modernější dílně.
Píšu, jak kdyby byl na blízku mistr. Cítím ho v zádech, jako tenkrát, když mi počítal, že zabroušení otřepů na paletě výlisků by mě mělo zabrat dvacet minut, zatímco já dokončoval poslední kusy kolem padesáti. Dnes jsem si mistrem sám a ty odhady (co se psaní článků týče) mě jdou zrovna tak jako tenkrát tomu mistrovi.
Mlsání pro ekologickou duši
💸🇨🇿🎨 Kreativní vouchery se otevřely (tedy možnost proplacení až 85 % kreativy - více viz minulý e-mail - cca v 1/3) a "Sezam" se uzavře posledního února. Zatím to vypadá, že mám kapacitu na jeden projekt (mohu se za rok účastnit celkem tří). Byla by škoda, kdyby ta možnost pro bezobaly nebo jiné malé podniky zapadla. Nechceš to ještě zkusit? S papírováním pomůžu! Případně z tebe udělám náhradníka, kdybychom s dvěma žadateli podání projektu nedotáhli. 🙂
🪹 Poslední dobou jsem propadl podcastu The Minimalists, takže z něj budu dneska trochu citovat. Začneme možná trochu výbušným: “Vývoj špatným směrem je horší než nedělat nic” (padlo v 416. díle Frustraiting Downsides of Minimaizing).
Není to přitom hláška typu “kdo nic nedělá, nic nezkazí”. Ne, jde to hloub. Příkladů se dají tahat spousty. Za všechny třeba jednorázové plasty bez domyšlení co s tím odpadem. V obecnější rovině nechám mluvit Satiše Kumára, přece jen o tématu dumá o nějaký ten pátek déle. Satišovu knížku Krása jednoduchosti jsem už zmiňoval v prosinci v díle “Dobře vychovaný dráček”. Tenhle týden jsem se o ní více rozepsal na blogu. Teď už ty dvě citošky:
Bohužel většina vysokoškolských absolventů je ekonegramotná — proto když se rozutečou do světa práce, nejenže produkují odpad, ale podílejí se na ekonomice, která přírodní svět ničí a způsobuje řadu environmentálních problémů.
Vědění samo o sobě může být nebezpečné. Vysoce vzdělaní vědci vyvinuli jaderné zbraně a provozují genetické inženýrství. Nevzdělaní rolníci jaderné bomby ani geneticky modifikovaná semena nevytvářejí. Většinu globálních problémů způsobují vzdělaní lidé, kteří za svou práci dostávají stovky tisíc dolarů. Proto ekogramotnost představuje morální apel naší doby.
💧 Správa železnic a startup Lokni zahájili instalaci automatů na filtrovanou vodu na 12 českých nádražích. Filtrační stanice umožňují čerpání až 0,5 litru vody za den zdarma. Projekt "Železnice bez plastů" má v plánu Správa železnic rozšiřovat i do dalších měst.
💨 Kam s knihami, jídlem, alkoholem, oblečením a dalšími věcmi? Sepsal jsem ultimátní návod do článku.
🚆 Jsem nadšen z nových vlakových spojení, která se v roce 2024 otevřou: například přímé spojení Paříž - Berlín, Praha - Brusel (noční). Teoreticky by se tak dalo dostat z Pardubic do Španělska třemi spoji, namísto 6/12 (jako v případě naší zkušenosti do Španělska vlakem).
🖊️ Jednorázové plasty beru jako prokrastinaci (chorobné odkládání převzetí odpovědnosti výrobců za následně produkovaný odpad, ale i spotřebitelů, kteří mají v ruce možnost volby). Pokud to máš stejně, můžeš podepsat super iniciativu Arniky budoucnost bez plastu. Nejde jen o plast - viz přímá citace: “Do plastů se přidává více než 13 000 různých chemických přísad. U téměř poloviny z nich nemáme žádná data o jejich vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Pouze 9 % z celosvětového množství plastů se dnes recykluje. Finanční prostředky, které musí společnost vynakládat na řešení problémů spojených s plasty, se v roce 2019 odhadovaly na 3,7 bilionu dolarů.”
🦠 V 398. díle Decluttering the Gut se kucí minimalističtí podívali na úbytek bakterií ve střevním mikrobiomu. Oproti africkým kmenům má obyvatelstvo západní civilizace (možná spíš víc myšleno Amér, ale nedělejme si přehnané iluze) o 70 % chudší střevní mikrobiom. Důvodů je celá řada: nadužívání léků, nebo třeba vynález ledničky. Rezidua léků (nejen antibiotik), se údajně v Améru běžně nachází i v dešti. Lednička zase vytlačila poctivou domácí (divokou) fermentaci. Bakterie v kefíru nebo jogurtu mikrobiom nespasí, páč jsou jednodruhové. To má asi stejný efekt, jako chválit ve sto členném souboru týpka, co tam hobluje, ať sebelíp, na příčnou flétnu. A nespasí to ani farma-průmyslem podporovaná probiotika: ty mívají do deseti kmenů (jen rozklonovaných do miliónů).
🗑️ Prokrastinujeme řešení jednorázových obalů, ale koukat se nám na poházený odpad kolem popelnic (který se do nich nevešel) nechceme. “Hodně také zápasíme s neochotou občanů dát kontejnery do svých dvorů. "Občané si stěžují, že odpadky hyzdí ulice. Je ale jasné, že kontejnery v ulicích k hromadění odpadu spíše vybízejí na rozdíl od těch ve vnitroblocích nebo v domě vedle výtahu, kde si to obyvatelé pohlídají." Tak se píše v článku Ekonews.
🗑️ Přitom z experimentu, který udělali radní ve Ždáru nad Sázavou, vyplynulo, že koukání na odpad má vliv na kázeň. Radní nechali odpadky sebrané za celý měsíc navést na náměstí. Množství odpadu pohozeného ve Žďáru nad Sázavou u popelnic a kontejnerů se následně snížilo o víc než polovinu.
💩 Nové “ministerstvo propagandy?” V newsletteru GreenBuzz Weekly se objevilo, že Unileveler chce vychovávat influencery (kteří by se zapojovali do nově vzniklé digitální platformy). Ano, přesně ten Unileveler, který se tu už párkrát mihnul. Cílem je údajně poskytnout influencerům přímé informace o klíčových tématech udržitelnosti. Téma je prý totiž složité a je třeba ho komunikovat efektivně (a tedy v souladu s marketingovým oddělením? 🤔).
🐝 Od 90. let v USA ubývá medu. Není to přitom jen úbytkem včel. Podle studie Pennsylvania University by i při stejném množství včel výnos medu klesal. Důvody proto jsou: používání herbicidů (snižuje diverzitu a dostupnost květin), změny ve využívání půdy (intenzivnější zemědělství), počasí a klimatické změny (extrémní teploty a nepředvídatelné srážky).
🍚 Tříletý průzkum Mendelovy univerzity v Brně (Kolik potravin vyplýtvají české domácnosti?) došel k závěru, že průměrný Čech vyhodí 33 kg potravin ročně (20/21).
🍟 Součástí výzkumu byla i konference. Není bez zajímavosti, že v druhém bloku konference “O plýtvání potravinami v praxi” mají prezentace Tesco, Coca-Cola, Nestlé a Unilever (no už dlouho tady nebyl!). Tedy korporáty, které (vyjma Tesca) roky po sobě okupují žebříček s nejvíce sbíraných jednorázových obalů v přírodě. Všechny značky se na svýchwebovkách samozřejmě zasazují o udržitelnost (až by si je jeden spletl s Hnutím duha nebo Arnikou). Člověk by si myslel, že už ta tragikomedie nebude mít žádné další dějství. Jenže chyba lávky! Po otevření prezentace Hellmann’s (Unilever) hra pokračuje. Zjednodušeně: plýtvání je problém, vážení! Proto my v Hellmann’s ale přicházíme s řešením. Oschlá zelenina? Přidejte majolku a bude to žúžo! Jako fakt. Na další korporátní prezentace se ani nedívám.
🍶 Nepij tu balenou vodu. V roce 2018 se začalo šuškat, že v balené vodě v PET jsou nanoplasty. Vědátoři o pět let přišli se skutečně “průlomovým” zjištěním: zjednodušeně “přizůmli mikráky" a koukli, zda v té vodě nejsou i menší částečky (jupí, matroš pro další článek na světě!). No jako není to napínavý, samozřejmě že tam jsou. Dokonce tolik, až se z toho vědcům orosila… čela. Původně pásli po 7 druzích plastů, ale zjistili, že těch 7 druhů tvoří asi jen 10 % detekovaných nanoplastů.
🧥 Napadlo tě někdy, na co jsou eko neziskovky? Tak třeba poslední studie od Arnika odhalila, že většina dětských outdoorových bund na českém trhu obsahuje tzv. věčné chemikálie PFAS, používané pro dosažení voděodolnosti. Tyto látky jsou spojovány s různými zdravotními riziky a mají dlouhodobý negativní vliv na životní prostředí. Výrobci reagují na obavy z PFAS různě - někteří již tyto látky ve výrobě nahrazují, zatímco jiní čekají na legislativní zákaz.
🔆 Óda na solár. Výzkum provedený Argonne National Laboratory ukázal, že udržovaná stanoviště v solárních energetických zařízeních mají pozitivní vliv na populace hmyzu. Celkový počet hmyzáků (oproti jiným plochám) je na těchto stanovištích trojnásobný a divoké včelky se nechaly vidět dokonce v dvacetkrát větším počtu. Další výzkum, tentokráte ze Slovače, zase ukázal, že se v areálech solárek lépe daří ptákům. Jedním důvodem je víc zobání, druhým důvodem dostatek odpočinkových ploch.
🌊Výzkumníci Univerzity z Cambridge a Max Planckova institutu pro výzkum polymerů odhalili, že molekuly vody na povrchu slané vody jsou uspořádány jinak, než se dosud myslelo. Co my jen víme? 🙂
🌱 Výzkumníci z Linköping University vyvinuli "elektronickou půdu", která laškuje s kořeny rostlinek (jejich elektrickou stimulací). Třeba ječmen tak po takovém 15 denním “trilkování” povyrostl (narozdíl od kořenů, co utřeli) o 50 %. eSoil, jak dostala půda označení, je vyrobená z celulózy a vodivého polymeru PEDOT, nabízí nízkou spotřebu energie a bezpečnější alternativu k vysokonapěťové stimulaci. No, trochu mě to spíš děsí.
🌴 Ze života v Las Palmas: třídění bioodpadu tady nefunguje (ve městě velikosti Brna nejsou prakticky kontejnery na bio odpad). Našel jsem si však cestičku: bioodpadem láduju mrazák a pak buď jednou za týden jedu do místního komunitního eko centra nebo tu zmraženou kostku vyhazujeme u pláže do jediných kontejnerů na bio široko daleko. Pokud jedu do komunitního centra, půjčuju si sdílené kolo (fungují skvěle - za tři éčka na měsíc můžu drandit půl hoďku zdarma, což bohatě stačí) a pak spěchám s mrazivou tající kostkou v batohu městem. Naštěstí se tu červené moc z pozice chodců a cyklistů neřeší. To je ale velmi praktické: lidi přejdou, když je volno, a auta nemusí stavět na semaforech.
Měj se Božsky!