Chutnal jsem nejlepší kafe na světě. Pořád mi nechutná.
Ahooj,
pomalu finišuju s přípravami na crowdfundingovou kampaň na román Trivandrum aneb záblesky ze světa za kouřovou clonou. O termínu budu brzo informovat, rozhodně dřív, než první listopadovou neděli. To už dávno poběží.
Udělal jsem si maketu knížky, už jen kolem toho co je práce… ale je krásné držet knížku (dobře, maketu) v ruce. Ilustrace je od Ireny Sojkové, moc se mi líbí její zasněný styl. Hodí se ke knížce.
Zrovna dodělávám grafiku pro odměny. Chci nabízet víc než jen knížku. Současně chci, aby odměny nebyly nudný (hrnky a záložky nečekej). Bude to hravý! Ale samozřejmě si rád poslechnu, jaké odměny bys chtěl/a ty! Napiš mi v odpovědi na tenhle e-mail. 😉
Jestli jsi ještě nečetl/a ukázku, tak to naprav. Ukázka je i v audiu. 😉
Dobře ty!
Ukázka čeká v e-mailu. 😉
Nenech ji čekat dlouho.
Výběr z mlsů
💬 Dneska je 6. října. V roce 1927 zaznělo slovo první filmové slovo. Šlo o film Jazzový zpěvák. Dneska bychom snímek nejspíš označili za němý film - během 89 minut filmu padlo 290 slov. Před čtyřmi lety zase naposledy promluvilo kytarové eso Eddie Van Halen.
⚰️ Nejvíc zabitých ekologických aktivistů připadá na Latinskou Ameriku. Konkrétně 196, z toho 79 na Kolumbii.
💍 Pandora nyní používá laboratorně pěstované diamanty, které jsou stejně kvalitní, 3–5x levnější, mají 5% uhlíkovou stopu a jsou vyrobené za použití 100% obnovitelné energie.
♂️🩸 Patříš mezi muže, který má sex s muži? Pak tě potěším! 😊 Debilní formulace, uznávám, čti dál a pochopíš. Během darování krve je třeba vyplnit formulář na tělo. Nevím, jestli je ve všech odběrných místech stejný, ale v San Piegu jde otázka číslo 45 zpříma na věc a zajímalo by mě, kolik mužů bude tak autentických… Jak zní už víš. Ano, skutečně první věta tohoto odstavce. Hmmm… jedna kamarádka říkávala: „Sbíráme zážitky!“ Teď to nemyslím tak, že bych si tu hledal sexuálního partnera :D. Jde o pozdější zpracovávání formuláře. Co by jako následovalo? 😀 Jsem od přírody zvídavý… Každopádně, už se to asi nedozvíme. Tahle otázka by měla brzy zmizet z formulářů. Na odběru jsem byl dvakrát. Ani jednou jsem neodešel po svých (a ne, nebyl to důsledek “ano” odpovědi u otázky 45).
📻🗑️ Průměrný Čech vyhodí do směsného odpadu množství textilu odpovídající jedněm riflím týdně (200 000 tun). Do směsného, k celkovému číslu bychom museli přičíst ještě kontejnery na textil. Od roku 2025 budou mít obce povinnost vybírat textil. Zatím se řeší jen sběr, ne jeho recyklace. To jsou krátké střihy z rozhovoru na ČR 2, kde hostem byla Terka z bezobalu Bout, a současně eko nezisku Arnika.
☕ Chutnal jsem nejlepší kafe na světě. Pořád mi nechutná. To píše autor článku. Já bych musel první větu pozměnit na “chutnal jsem pár dobrých výběrovek”, druhá věta však beze změny. Už mnohokrát jsem si kladl otázku, jak je možné, že nápoj s tak kontroverzní chutí vládne světu. Autor rozvíjí úvahu, jestli polovina kafomilců vlastně nepije kafe jen proto, že pro čajomilce není odpovídající nabídka.
Navážu na úvahu. Už jen ten rozdíl servírování: zatímco u kafe barista namele zrna, protlačí je přes páku, zbaví se zbytku kávových zrn a na stůl předloží kompletně připravený nápoj, s objednávkou čaje přijde horká voda a sáček za 1, 5 Kč. Voda je o neidentifikovatelné teplotě a hlídání času louhování je také na nás. Vrcholem je cena: obdobná jako za kávomilcovo pumpkin latte. Čest výjimkám.
🐐 “Půjdeme 8 km krajinou. Časově jsou to asi 3 hodiny. Kozy mají (hodně) svižné tempo, takže není vhodné pro úplně malé dětičky. Ukáznění psi povoleni. Kdo chce ráno svézt z Prahy, volá. :)” To je část instrukcí organizace Pražská pastvina, k jejich procházce s 50 kozami v okolí Prahy.
Odebíráš Mlsný zpravodaj. Co rozšířit členství na prémiovou verzi Gurmánského zpravodaje? Dvojnásobná četnost a v každém díle navíc rozebírám jedno téma víc do hloubky.
🖼️🗑️ Řekni kámošům, aby 7 dní nechodili s košem a pak se stav s foťákem. Proč? 🤔 Aby mohl vzniknout podobný fotky do rodinýho alba, jako udělal Gregg Segal pro svůj projekt 7 Days of Garbage. Cílem samozřejmě bylo podnítit změnu myšlení a snahu o snížení odpadu. Mým favoritem se stal pán, který evidentně celý týden jen četl noviny a popíjel u toho červené, které prokládal panáčky Jacka.
🍝 Zajímalo té někdy, jak by vypadaly obživlý špagety? Přesně tak vypadá tohle nově objevené stvoření z hlubin oceánu.
🚹 Na WordPress Day v Brně (jestli potřebuješ něco s webem, piš!) jsem narazil na bezvodý pisoár. Moc jsem ho nepochopil. I když jel větrák na plno, v prostoru to smrdělo jak na fesťákové toice. Výrobce sice na webu tvrdí, že mají patentovaný ventil, který by se měl o zápach postarat, ve stejném odstavečku však (a dokonce tučně) garantují životnost a 100% funkčnost minimálně 6 měsíců. Evidentně je pisoár v brněnském Impact Hubu instalovaný delší dobu.
🤑 Financial Times udělali rozsáhlou analýzu zemědělského lobbingu. Jen v Bruselu údajně padne 11 miliónu eur za “všimné”. V Améru pak dokonce desetkrát tolik.
⛩️ Jak je na tom největší česká minimalistka (Marcela Janská) po 10 letech minimalizování? Přesně to se stalo tématem rozhovoru. Pokud mám vypíchnout jedinou větu, je to takhle: “Dopřáváme si ze zvyku ve výjimečných příležitostech, kdy kupujeme občas používané sportovní vybavení, nové šaty nebo cestovní kufr, ale celý rok nosíme pyžamo, které už by mělo jít.”
Chceš taky začít s minimalizováním? Lepší zdroj než Marcely zkušenosti v ČR nenajdeš. Zkusit můžeš třeba její kurz Vyklízím jako drak. Čeká tě vlna přesně zacílených třídících a probíracích úkolů, které „dáš“. Je radost žít v domácnosti, která je zbavená nepotřebných věcí. Právě s tím ti Marcely kurz pomůže. Je bez jakékoli „omáčky“ kolem, zadání posílá rovnou do mailu, takže nemusíš nikde nic lovit.
📱 Zírání do mobilu před spaním nemá efekt na spaní - dle nové studie. Jak říká Martin Kavka: názor je jako díra v pr*eli, má ho každý. Trefně to shrnuje Ivan Trojan ve filmu Jedna ruka netleská: “Máma mě nutila celý dětství jíst špenát. Kvůli železu. Po letech se ukázalo, že vědci udělali chybu v desetinný čárce a že má železa jako jakákoliv jiná zelenina. 😀 Tak bacha. Vnímej svý tělo. Ty sám/sama cítíš, jak na tebe co působí. Kromě modrýho světla určitě ještě záleží na tom, co na mobilu konzumuješ.
🤔 Hezké zamyšlení nad věcmi od The Minimalists v 3 minutovém videu: muzea jsou tu od toho, aby nám připomínaly, že věci nedefinují člověka. Je to člověk, který existenci věcí dává smysl. Lidi dávají obyčejným věcem tu správnou magii. Samotné věci nejsou zajímavé. Co z toho plyne? Žít tak, aby někdo koukal na naši čajovou mističku a říkal: "Z týhle čajový mističky pil čaj, když psal." Ale myšlení typu: "Musím mít tuhle porcelánovou čajovou misku, abych byl někdo" nedává smysl. Může být jakákoliv. Důležitý je, abychom do ní otiskli sebe. Není třeba kupovat neustále nové věci, vše co potřebujeme, už máme. Nosíme to neustále s sebou. A to můžeme otisknout do věcí kolem sebe.
🧷🎸🌱 Dokument Punk rock vegan movie rozebírá vztah punku a spíš vegetariánství, i když veganství taky (ostatně je v názvu). Je vtipný. Místy dojemný. Přijatelně pobuřující a tlačící na city. Pokud máš rád/a punk, pak je to přímo chytlavé. A rozhodně je to inspirativní. Nejen kvůli právům zvířat, ale především v ukázce toho, jak se dá názor nenásilně šířit dál do společnosti skrz hudbu. Několik myšlenek z dokumentu: 1️⃣ Punk nastavuje zrcadlo společnosti, ať jde o její konzervativnost, politiku, módu, nebo třeba produkci jídla. 2️⃣ Stejná myšlenka jako za odpadem: kupováním třeba levného kuřecího říkáme: “Přesně v těchhle šílených podmínkách nám vypěstuj další kuře, nech ho dlouho trpět a když už bude mít namále, sejmi ho”. 3️⃣ Proč se převážejí zvířata na jatka v noci? Abychom o tom, co vlastně jíme, moc nepřemýšleli. 4️⃣ Hlavní otázka filmu: Je pro mě jako jednotlivce používání zvířat na jídlo v pohodě? Pro mě není.
🪱 Článek z Nadace Pro půdu nabízí pět tipů na podzimní péči o půdu. Po sklizni. Doporučuje výsadbu pozdních plodin jako jsou ředkvičky a špenát. Dále doporučuje použití zeleného hnojení pro zlepšení struktury půdy a nerejt. Ochranu půdy před mrazem pak doporučuje mulčováním (např. listí či sláma) a obohacení půdy kompostem nebo hnojem (tady to už bez rytí asi nepůjde).
Ze života v Bari
Už druhým rokem jsem jako vlaštovka - kočuju za teplem. Naše letošní podzimní hnízdiště je Bari, kde budem do poloviny prosince. Fotka nahoře je z balkónu bytu, kde bydlíme. Jeli jsme ze San Piega (Pardubice) vlakem. Dle plánu jsme měli přestupovat jen dvakrát (Vídeň, Florencie), což je na 1700km cestě celkem pohoda. Jenže to by se nesměl porouchat NightJet, že? Mezitím, co jsme si spokojeně pochrupovali, vlak nabral dvě hodiny, což převýšilo naši rezervu na přestup ve Florencii a celé se to tak nějak zbořilo. Jak konkrétně už brzy v článku.
Obdivuji klid místních, když vykonávají nějakou činnost. Například když se rozhodnou přemístit na sobě naskládaných deset palet. Paleťák se hodí, to je jasný. Chodníky končí každých sto metrů obrubníkem, ten se blbě zdolává, takže střed jednosměrné silnice se jeví pro přesun ideální. Že je raní špička? A máš autobus plný lidí v zádech? Madona mia! Všichni se snažíme někam dostat.
Jižní Itálie je boží. Nejen hezká, ale taky špinavá. Nejen pohodová, ale taky hlučná. Nejen uvolněná, ale taky pěkně živá. Je v ní vše, prostě boží.
A nezapomeň: crowdfunding se blíží! 🙂