Nahlédnutí Pamele do kuchyně
Ahooj,
je vás tady už úctyhodných 1400. Nechutenstvím trpí jen 0,5 % odpadlých mlsounů měsíčně. Mlsný zpravodaj vydávám přes dva a půl roku (blbý je, že nevím přesně 🙈) a ještě nikdy jsem nevynechal jeho vydání (i když přiznávám, že někdy to bylo s jazykem na vestě). Děkuju.🙏
Chceš mlsat častěji? Staň se gurmánem a tvoř se mnou novou éru českých eko-kurátorských newsletterů!
Letos máme cestovatelské plány o trochu delší než loni. Během dlouhé noční rozmluvy s kamarádem Enriquem právě na téma lpění, závislosti, života, vesmíru a vůbec (42!) jsme se rozhodli “pustit” 3 hady ze 4. Pro heterodony jsme našli nadšeného chovatele.
Ale pro naši osmiletou korálovku (samec) hledáme někoho jiného. Někoho, kdo ji nebude mít jako jednoho hada z mnoha, ale jako šperk obýváku. Někoho, kdo z ní bude fascinovaný, dá ji na piedestal místo televize (jako my) a hezky se o ni bude starat. Týpek se jmenuje Stanley, je krásnej a přenecháme ho zadarmo (přece nebudeme kupčit se životem, že jo?). Rádi ti k němu dáme i plně vybavené terárko. Zajímá tě víc? Odpověz na tenhle e-mail.
Konec inzerce (je to historicky také první inzerce, která se v Mlsném zpravodaji objevila). 😆
🎧📕 Běsi z temného hvozdu. To je fantasy/dobrodružná kniha od Petra Jaroňka, které jsem dal hlas pro audio vydavatelství Čti mi! Než kniha vznikla, byla to rok a půl dlouhá jízda (už jsem ve 3/4 další). A přitom má kniha 8 a půl hodiny. O čem to je? Slunečního světla ubývá. Bohové opustili zemi a ztemnělou krajinou se plíží běsové. Vprostřed hvozdů se v osamocených chýších a osadách skrývají poslední lidé. Před spáry démonů je chrání chatrné hradby nebo bariéry z kouzel. Kruté časy zde přečkává i lovec Mladen a dívka Dobrava, kterou vychoval starý čaroděj. Oba mladí lidé ještě netuší, že je jim předurčeno se setkat. V zemi, kde je člověk ohroženým druhem, budou muset přežít – a vydobýt si místo na světě nejen pro sebe. Dočkají se pomoci, nebo zůstanou ve své válce osamoceni?
🍶 Kašli na žvýkačky (stejně se většina dělá z ropy) a místo toho si dej do lahve s vodou pár lístečků máty (klidně sušené). Během popíjení ti pak samozřejmě budou lístečky vnikat do pusy. Když je požvýkáš, osvěží ti dech a to na pěkně dlouho.
🗑️ Dle evropské statistiky plýtvání potravinami jsme každý z nás v roce 2020 vyhodili 91 kg jídla. 76 % přitom připadalo na domácnosti, na ostatní zpracování a výrobu pak 10 %, na maolobchod a distribuci 7 %, na restaurace 4 % a na primární produkci 3 %.
📚 3000 e-knih zdarma na databázi knih. Jasně, novinky tam asi nenajdeš, ale je tam i spousta klasiků. Já si třeba doplňuju vzdělání Kafkou.
🇨🇿 Máš v okolí nějakého cizince, který se učí česky? Přepošli mu odkaz Veroničina eBooku, kde sepsala mraky tipů na učení se češtiny efektivně. Navíc přidala spoustu odkazů na přizpůsobené články, podcasty nebo youtube kanály.
🛍️ Evropský parlament přijal nařízení k omezení obalů a obalových odpadů. Od roku 2030 zmizí miniaturní lahvičky v hotelech a plastové sáčky s kečupy ve fast foodech. Zmizí i mikrotenové sáčky a plastové obaly na ovoce a zeleninu pod 1,5 kg. Každý členský stát si může vydupat výjimku. Navíc všechny plastové obaly mohou být nahrazeny jiným obalem. Francouzský model, kdy se v řetězcích rychlého občerstvení používá znovupoužitelné nádobí, tak Evropa následovat (zatím) nebude.
⚽ Během fotbalového šampionátu se v Berlíně uspořily 2 milióny jednorázových kelímků a talířů (24 tun odpadu) díky opakovaně použitelnému nádobí. Na druhou stranu se ale reklamní prostor poskytoval firmám, které jsou ekologii a etice vzdálené - příkladem budiž třeba prodejce tretek (a tudíž vlastně drahého odpadu) AliExpress.
🐨 Studie zjistila, že koaly mohou předpovědět nejteplejší letní dny a podle toho snížit svou tělesnou teplotu. Dělají tak zrána, aby měly čásek na přípravu na další pařák.
Gurmánský zpravodaj vyjde v neděli 18. srpna. Kromě dalších mlsíků v něm vytáhnu pár tipů z knihy Konec doby odpadové od Pavly Wernerové. Tady na čumendu červencový díl nazvaný Šestidenní pracovní týden.
Tvoř se mnou novou éru českých eko-kurátorských newsletterů!
🥛 Tip na veganskou mozarellu na pizzu: do ovesného mléka vmíchej lžíci tapiokového a kukuřičného škrobu, přidej šest lžic kokosového oleje a jednu-dvě lžíce pochoutkového droždí (udělá lepší chuť). Zahřej v hrnci. Míchej víc než míň. Po cca pěti minutách začne směs houstnout. Konzistenčně vznikne takovej pudink, kterej můžeš rovnou namatlat na pizzu. Pizzu jsem servíroval vedle klasické a 5 kamarádům z šesti chutnala. Nutné dodat, že je v pizze takový lehký chuťový ocásek něčeho neznámého, ale konzistencí je "sýr" super. Jak udělat ovesné mléko, které nebude "slizké", popisuju mimo jiné v Kompletní příručce rostlinného mlékaře. 😉
🚌 336 gramů mikroplastů a toxických chemikálií. To je množství, které se uvolní z pneumatik autobusů na nejdelší londýnské lince (denně). Startup Tyre Collective proto vyvinul zařízení, které mikročástice zachytává. "Udělátko" má za sebou 2 měsíce testování a dokáže sesbírat 60 % uvolněných mikroplastů. Zařízení se instaluje hned za kolo a funguje na bází elektrostatiky: plastové částice mají vlivem tření pneumatiky o vozovku kladný elektrický náboj, stačí tedy nabít kovové desky negativním nábojem a jak vidno, trochu víc než polovina plastových částeček neodolá.
🩱🍉 Chtěla(a) ses někdy podívat Pamele Anderson do kuchyně? Teď můžeš. Napsala veganskou kuchařku, která v říjnu půjde do předprodeje. Belador: "jestli tam nebudou i melouny, tak ji nechci." Nech toho, Beladore! 🤭😆
♻️ Jen 7 % lidí navštívilo reuse centra, aspoň dle Ministerstva životního prostředí ČR. Většina lidí buď neví, k čemu slouží, nebo je nepovažuje za užitečná (no ty wle!). Dle reportu mají Češi tendenci více utrácet za nové oblečení a jiné produkty, místo aby hledali způsoby, jak obnovit nebo znovu použít staré věci (pak neplačkejme, že je všechno drahý a že nemáme peníze na bio potraviny). Článek Reuse centrum Olda žere mám na blogu už nějakou dobu. Proč zrovna Olda? Protože je to vetešník! 😀
🤸♀️ Gymnastika na bradlech v 98 letech? Pro paní na videu žádný problém. Neskutečně inspirativní.
📖 V červenci jsem (mimo jiné) přečetl knížku První den mého života od Paola Genovese. Knížku spíš nedoporučuju, je taková dost americká, od začátku předvídatelná a konec mi nepřijde příliš logický. Autor evidentně nechtěl skončit 100% happy endem, čímž ale vytvořil konec, který (alespoň pro mě) kulhal. Pár myšlenek ale za čtení stálo. Tady jsem vytáhl takové připomenutí pro nás všechny: „Když mi je zle, vždycky hraju takovou hru," říká. „Dívám se kolem sebe, pozoruju lidi, třeba tamhletoho policajta..." ukáže na něj bradou, „tamhletu maminku, toho taxikáře, tamten pár, a říkám si, že za osmdesát sto let tady nikdo z nich nebude, vůbec nikdo. Už tady nebude ani to dítě s balónkem s kačerem Daffym, ani ta ženská s mobilem, co se hádá bůhví s kým. Nebudeš tu ty ani já. Místo nás přijdou jiní lidi, s jinými těžkostmi, problémy, nadějemi, úzkostmi. A za dalších sto let zase další. A pravděpodobné bude na tomhle schodu brečet jiná holka a jiný kluk bude říkat nesmysly. Všichni jsme nahraditelní." Emily už má oči suché, slzy vyschly jako kaluže na sluníčku. „Ale jsme taky trochu jedineční," uzavírá mladík, „proto náš příběh nebude nikdy stejný jako příběh nikoho jiného." Tohle, pomyslí si Emily, tohle jsou přesně ta pravá slova pro tuhle chvíli.
🫧🏗️ Během výroby betonu vzniká údajně 8 % světových emisí CO2. Vědátoři z Northwestern University vyvinuli nový způsob, jak sebrat z atmošky oxid uhličitý a narvat ho do betonu. A co je důležité: nedochází přitom ke zhoršení vlastností betonu. Jak že to funguje? Zjednodušeně se cement s pískem smíchá s perlivkou (namísto klasiky). Perlivka je sycená právě CO2 zachyceným z atmošky. 55 % sice během procesu zase vyšumí do atmosféry, ale při tom, jak moc se staví, mi to přijde jako fajn začátek. Tak jen teď kuky developerský přimět k tomu, že to má smysel.
🕛 Den bude kratší, rozhodla Země. Rotace zemského vnitřního jádra se zpomalila, jak zjistili vědátoři z University of Southern California. Zemské jádro začíná lelkovat už od roku 2010. (Poznámka: při zpomalujícím se zemském jádře se zrychluje otáčení povrchu země a tedy se zkracuje den). Jestli už teď v životě nestíháš, neboj, zas tak citelný to zatím nebude. Tento jev může ovlivnit délku dne jen o tisíciny sekundy.
🫁 Uhlíková vlákna jako “nový azbest”? Při mechanických procesech jako je řezání nebo broušení, se z obou materiálů uvolňují ostré mikro-částečky, které mohou být vdechnuty a způsobit poškození plic. U azbestu je to ověřená věc, u uhlíkových vláken zatím ne. Jestli v garáži brousíš svého ultralehkého mazla, tak si vem respoš, ať nemáš plíce jak jehelníček.