01/25 - Gurmánský zpravodaj
Proof of work v přírodě
první porce gurmánského mlsání v roce 2025 je tu! Vítej! Pojďme se rozehřát na úvod. Napiš mi, na co jsi nejvíce hrdá za minulý rok a proč. Jednu věc obecně a jednu ze světa individuální ekologie/minimalismu. Těším se!
💌 Unikátní možnost pro vás, Gurmáni. Staňte se beťáky mého chystaného e-mailovýho kurzu. Nezjevil se jen tak, vychází z mého živého víkendového kurzu, kterým prošlo několik účastníků. Stál šestku, cenu online kurzu bude v násobcích mé konzultační hodinovky, ale ještě jsem ji nestanovil. Jen vám a nikde jinde, nabízím možnost projít kurzem za symbolických 555 Kč (zase chci odfiltrovat ne úplně motivované). Chci posbírat zpětnou vazbu a dle ní kurz ještě zlepšit. A recenzi pro kurzovou prodejku. Napiš, vystavím fakturu a pošlu improvizovaný přístup. 😉
👂 A ještě jedna příležitost jen pro vás, Gurmány. Veronika, moje žena, si dělá koučovací výcvik. Má za sebou několik měsíců teorie a nácviků. Teď je v intenzivním procesu praxí. Koučink používá převážně pro výuku češtiny pro cizince, ale jako “trénovací objekt” shání kohokoliv, kdo se chce posunout ve svém tématu. Nabízí 30 minut koučingu (prý se za tu dobu dá rozplést kdeco). Na oplátku si chce kurz natočit a použít audio seance pro rozbor se svou mentorkou. Propojím vás, stačí napsat!
Mlsání pro eko duši
🫖 Výzkum z Universitat Autònoma de Barcelona zjistil, že komerční čajové sáčky z nylonu, polypropylenu a celulózy při louhování uvolňují miliardy nano a mikroplastů. A ještě prosím studii o tý rejži, “co se může” vařit přímo v plastovým pytlíku. Tak šup do čajovny pro sypanej, ten je chuťově stejně nej!
🐿️🥩 Masožravé veverky? Nová studie odhalila, že kalifornské zemní veverky (otospermophilus beecheyi) aktivně loví, zabíjejí a konzumují hraboše (teda!). Toto chování bylo pozorováno loni v přírodním parku v okrese Contra Costa. Za dobu pozorování se ze 42 % setkání veverek s hraboši vyklubal lov. No tak bacha na prsty, nezdaj se. 😀
🎁 "Založit" dárek často znamená na něj zapomenout, a tedy jej nepoužívat. Odkládáme nejenom věc samotnou, ale také rozhodnutí co s věcí uděláme. To je jen jeden z povánočních tipů od Marcely Jánské v deseti minutovém videu.
🫙 Trvalo mi měsíc, než jsem na Cozumelu koupil čisté kakao. Přitom México (stát Chiapas a Oaxaca) jsou kakaem proslulí. Tady koupíš jen Nesquika, zato v deseti verzích. To nejzajímavější? Emiliano, prodavač v mini obchůdku, kam chodíme nejčastěji, mě poradil, že kakao můžou mít v obchodu The Nut Guru v centru. Z obchodu se vyklubalo něco jako bezobal/prodejna zdravé výživy! Pravděpodobně jediná na ostrově, fakt echt bezbobal zavřel během covidu. A jaké bylo mé překvapení, když na mou rutinní odpověď na otázku, odkud jsme, paní odpověděla slovensky. Ano, obchod vlastní Slovenka. Na Cozumelu žije už 18 let. Tady je web karibské zdravé výživy se spoustou bezobalových potravin. Spoustu z nich si dělá i sama (ořechová másla, kosmetiku). 😉
👀 Vytěžili, teď chtějí dotace na transformaci. Nebo ne? Těžko říct. Článek právě na téma opuštěných uhelných dolů vyšel v econews. Vzniká spousta projektů, lačnících po dotacích, ale přínos se u některých stanovuje těžce. Jestli ta místa prostě nenechat, aby si je vzala zpět příroda? Ona by se už postarala.
🧠 Spojená paměť? Nový výzkum odhalil, že nejen mozkové buňky, ale i ty z dalších částí těla mají schopnost uchovávat vzpomínky. Třeba i ledvin. Tento objev otevírá nové možnosti v pochopení paměti, zlepšení učení a léčbě poruch paměti. Mě to dává smysl. Můžeme se na to dívat z pohledu ezoteriky, ale i fyziky - jsme složeni z buněk, buňky z atomů, atomy mají další stále objevované menší a menší energetické částice, které mezi sebou mají energetické vazby…
🐪 Starověcí Egypťané během rituálů konzumovali halucinogenní nápoje. Já nevím, já tomu věřím i bez studií, ale tady je. 😀 Vědátoři anazovali tzv. Besovy číše, zdobené hlavou boha Besa a identifikovali směs psychedelických látek, tělních tekutin a alkoholu. Tak cajk.
♻️ Na Cozumelu Coca Cola dodává pitnou vodu ve vratných 20 litrových barelech. Respektive její dceřinka, Crystal. Coca cola tady také prodává colu ve vratných skleněných třetinkách. Pak tu jsou k vidění i dva tipy PETek - jedna z tvrdšího plastu je vratná, ta druhá je jednoráz, jako u nás. Je vidět, že když se chce, tak to jde, ale tak nějak jen napůl…
👜 V Texasu řešili, jestli má cenu zakazovat plastové nákupní tašky v obchodech - lidé je totiž používali namísto plastových sáčků do koše. Výsledek? Jasně že to má smysl, sice lidé začali kupovat sáčky do košů, ale samozřejmě ne v takové míře, aby se jejich množství vyrovnalo původně spotřebovávaným taškám.
🚘 Zajímavý paradox, který doslovně přebírám: “Obaly, ve kterých jsou skladovány a přepravovány nebezpečné látky, tedy i pohonné hmoty, se po naplnění své funkce automaticky stávají nebezpečným odpadem - odpadem s označením N. Zato nádrž, která v automobilu slouží dlouhá léta, zažije stovky ba tisíce tankování a proteče jí nespočet litrů nafty či benzínu je, světe div se, zcela běžně zařazována po dožití jako ostatní odpad s označením „O“, katalogové číslo 16 01 19, neboli plastový odpad, vznikající z vyřazených vozidel s ukončenou životností.”
💦 Připomíná mi to slova z mého článku na blogu: “Látky byly tak nacucané chemikáliemi, že pouhé odstřižky švýcarská vláda označovala za nebezpečný odpad. Tak nebezpečný, že ho firma nemohla legálně ve Švýcarsku ani skládkovat, ani spalovat. Odstřižky látek tedy vozila do Španělska, kde měli volnější předpisy. Zde si můžeš povšimnout jednoho paradoxu: pouhý odstřižek látky švýcarská vláda označovala za nebezpečný odpad, který na území Švýcarska nemohl být legálně zlikvidován, ale gauč/křeslo/whatever mohl být prodáván jako produkt.” Článek je fascinujícím shrnutím změny, která může z obřího znečišťovatele udělat ekonomicky i ekologicky fungující firmu.
Rozjímání nad Bitcoinem, hodnotami a ekologií
V Mlsném zpravodaji jsem zmiňoval knížku Odluka peněz od státu od Josefa Tětka. Stejně dobrá, ne-li lepší, je i jeho další kniha Bitcoin: Návrat zdravých peněz. Josef je ekonom a libertarián. Při popisování fungování finanční historie (od Řimské říše po současnost) čtenář dostává nejedno zajímavé poučení nad penězi. Nad něčím, co denně používáme, přijde nám to samozřejmé, ale už se vůbec nezajímáme o to, co to vlastně je.
Josef mnohdy přichází na stejné věci, jako člověk zajímající se o individuální ekologii, který jde více za příčinou, za úpadkem lidských hodnot ve společnosti. Jak v knize píše Josef:
“Když nejsme schopni vytvářet úspory a místo toho utrácíme vše, co vyděláme (a prostřednictvím dluhu mnohdy ještě více), pak se naše infrastruktura začne rozpadat, společenské hodnoty budou erodovat a přestaneme dbát na budoucnost.”
Dalším zajímavým pohledem na věc je otázka poptávky kolem nemovitostí, jejichž ceny jsou u nás (ale nejen u nás) na hraně únosnosti i dobře placených technických pracovníků:
“Až donedávna byla jediná obrana proti Cantillonově efektu (Moje poznámka: nové peníze nejdřív dostanou bohatí - třeba developeři, kteří je utratí dřív, než stoupnou ceny. K dalším lidem se dostanou až později, už méně hodnotné) hrát fiatovou hru: efektivně pracovat s dluhem, investovat do sektorů tyjících z konstantního přílivu nových peněz, spekulovat nad dalšími kroky centrálních bankéřů. Aby lidé toto selhání fiat peněz (moje poznámka: peníze nekryté zlatem) kompenzovali, hledají jiné nástroje pro zastoupení role uchovatele hodnoty, například cenné papíry nebo nemovitosti.”
A ještě jedna citoška:
“Za zmínku zde stojí také skutečnost, že největší půjčkou v životě většiny lidí je dnes hypotéka neboli půjčka na nemovitosti, které jsou kvůli své současné roli náhradního uchovatele hodnoty značně nafouknuté. V hyperbitcoinizovaném světě (moje poznámka: světě, který přijal bitcoin) by došlo k vyfouknutí nemovitostní bubliny a zároveň by docházelo k pozvolnému zvyšování kupní síly úspor v průběhu času. Nemovitosti poptávané pouze pro svůj primární účel – bydlení a prostor pro podnikatelské aktivity – by se tak staly mnohem dostupnější bez nutnosti celoživotního zadlužení.”
Jenže ten bitcoin spotřebovává obrovské množsví elektřiny. Nešlo by to jinak?
Páteř sítě proof of work a jeho obdoba v přírodě
Nešlo. Proof of work je páteř decentralizace. Česky důkaz o vykonané práci. Ten nejde vynechat, pokud má být bitcoin nadále maximálně decentralizovaný. Decentralizace je klíčová pro neovlivnitelnost/nezmanipulovatelnost centrální autoritou. Díky němu je bitcoin revoluce.
Navíc proof of work není čistě technický výmysl. Je vidět všude v přírodě. V podcastu Stackuj uvedl Jan Kohout hezký příklad na jelenech: každý rok hledají potravu, utíkají před nebezpečím, krmí se a přebytečné minerály načerpané ze stravy ukládají do paroží, které roste nejvíce těm nejúspěšnějším v hledání nejvýživnější potravy. Právě jeleni s nejvyšším parožím jsou pak preferováni samicemi při páření a genom nejsilnějších se předává potomkům. Na podzim ale jeleni paroží shodí, aby další rok mohla začít “hra” znovu od začátku, pro všechny od stejné mety. Napadá mě další příklad - lososi: plavou proti proudu jen proto, aby se mohli v domovině, kde se dříve narodili, vytřít. Losos, který doplave jen do půlky, se nevytře. Jen ti nejsilnější doplavou až na konec, aby dali vzniknout novému životu. A nová generace podává důkaz o provedené práci generace předchozí.
Důsledky světa s omezeným státním dluhem
Na moment se zasněme. Co by se stalo, kdyby stát přestal vydávat vlastní peníze, přešel by “zpátečnicky” na peníze kryté zlatem nebo přímo na bitcoin? Mohl by utrácet jen ty peníze, které by odpovídaly jeho zásobám zlata/bitcoinu. (U zlata je ta nevýhoda, že se musí věřit správci, centrální autoritě. Zatím vždy v historii správce dříve či později selhal.) Nemohl by utrácet víc. Jasně, mohl by si zase nějaké ty peníze napůjčovat od věřitelů. Ale omezeně, protože věřitelé by mu při rostoucím zadlužení méně věřili, tedy méně půjčovali. Narozdíl od dnešní situace, kdy státu peníze půjčuje centrální banka (do které dosazují centrální bankéře vlády) a tím víceméně roztáčí kolo inflace, protože vytváří nové peníze, které vznikly z ničeho - bez jakékoliv vykonané práce. A to neřešíme vytváření peněz komerčními bankami ve formě půjček, na které vlastně nemají peníze (stačí, když mají jednotky procent celkové výpůjčky).
Co z toho plyne? Ve finančním systému krytém zlatem/bitcoinem by měla být finanční politika státu více pod dohledem občanů. Mělo by být více vidět, kam proudí vzácnější peníze, protože jich je omezenější množství. Když se někde “vypaří”, jinde reálně chybí. Hůř se šmelí nebo fiancuje války, protože omezenější finanční toky jsou více do očí bijící.
Spotřeba elektřiny bitcoinové sítě vs inflace v širším smyslu
Konzumní způsob života, život na dluh, života posedlý ekonomickým růstem, kde příroda je jen zdroj, vstup pro továrny, kde každý strom a včela mají s posvěcením ekonomů hlavního proudu cenovku, a nic víc neznamenají, to je protipól bitcoinu.
Inflace se v naší společnosti neprojevuje jen finančně, ale i zvyšováním civilizačních chorob (junk food, znečištění ovzduší, vody), psychických problémů (stres, zrychlující se doba a z toho plynoucí časová chudoba), klimatickou a odpadovou krizí, polarizací společnosti, kdy se hádáme zda budeme volit Losnu nebo Bažňáka, kteří si ale budou z centrální banky půjčovat N nebo N * 2 miliard a tím roztáčet o trochu víc nebo o trochu míň inflaci.
Je v tomhle světle spotřeba elektřiny nástroje, který by mohl výrazně transformovat společnost a prostředí, ve kterém žijeme, a zase přivést do světa lidské hodnoty a úctu k práci, vlastně argument?
Spotřeba bitcoinové sítě v číslech
University of Cambridge neustále monitoruje, kolik aktuálně bitcoinová síť spotřebovává elektřiny. Světově je to 180 TWh. To je obří, enormní číslo. Je to o 87 % víc, než Google za rok 2023 (25 TWh). Nicméně, vztáhněme to k celosvětové spotřebě elektřiny, která je pro rok 2023 také 180. Ale tisíc TWh. Z toho vyplývá, že bitcoin celosvětově spotřebuje 0,1 % elektřiny. Což je pořád obří, obří, číslo.
A zdroj elektřiny? Dle Josefa: “Těžaři přirozeně hledají nejlevnější zdroj energie, kterým je často jinak nevyužitá obnovitelná energie (větrná, solární, větrná v době nadprodukce) nebo takzvaná uvízlá energie, například propálený zemní plyn z ropných plošin.” Trendem by tedy měla být udržitelnější forma výroby elektřiny, protože je pro těžaře levnější.
Stojí ale těch 0,1 % světově spotřebované elektřiny za neinflační peníze a z toho plynoucí proměnu světa, kde si můžou drobní střadatelé spořit peníze, které budu mít za 20 let stejnou nebo vyšší hodnotu? Na to si musíš, milý čtenáři, odpovědět sám.
A dej mi vědět! Zajímá mě, jestli tě rozvahami nad bitcoinem nudím, zvedám ze židle, nebo ti to přijde zajímavý. Protože bitcoin, je jedna z mnoha cesta, jak nenásilně, zespodu, změnit svět.