Za hranou ticha
Ahooj,
mám radost, že se shledáváme i v novém roce! Nechť tě nadále Mlsný zpravodaj baví tak, jako mě. 🙂
Vánoce už byly. Ale i tak. Můžu mít přání? Sem tam mi na zpravodaj odepiš, ať nepíšu do tmy. Stačí jen "dík". Nebo pošli trefný gif, jako reakci na nejzajímavější mls.
Začal jsem psát povídkovou e-sbírku Za hranou ticha. Projde normálně redakcí a bude mít své ISBN. Takže žádný e-book spíchnutý na koleni.
Sbírka bude mít 9 povídek, které budou mostem mezi blogem, Mlsným zpravodajem a románem Trivandrum. Povedou tedy k hlubšímu porozumění mé tvorby. Jsem za 3/4 "prvních hrubě otesaných klád". Za pár týdnů budou otesané do jemného detailu. Chceš je číst jako beta čtenář? Napiš mi.
Výběr z mlsů
Je 5. ledna. V roce 1923 byl na prvního Československého ministra financí Aloise Rašína spáchán atentát, na jehož následky dne 18. února 1923 zemřel. A ještě pár století předtím, v roce 1355, byl Karel IV v Miláně korunován lombardským králem.
🎧 Bezmocní tohoto světa Borise Strugackého je druhá kniha, které jsem dal svůj hlas. Zase vyšlo u vydavatelství Čti-mi. Můžeš si pustit ukázku. 😉
🙏 Roku 2024 jsem vděčný za to, že jsem: 14. Poctivě psal Mlsnej zpravodaj. / 28. I v roce 2024 dal prioritu čtení → čtyřicet čtyři přečtených knih (z toho třicet dva beletrie). / 43. Se v Bari naučil používat bidet. 😀 Dřív mě přišlo dost divný něco takovýho používat. Teď mi přijde používání toaletního papíru jako středověká praktika. Jak trefně poznamenal brácha po roce a půl v Jihovýchodní Asii: “My jsme v Evropě fakt strašný křupani, jak si mudláme ho*na tím papírem po prd*li.” 😀 Fakt nevím, jak tohle budu po návratu do ČR řešit. Mudlání mě fakt neláká. 😀 / 88. Díky blogu mohl spolupracovat s dalšími tvůrci na propagaci románu Trivandrum. Během crowdfundingu se tak info o sbírce dostalo mezi jejich čtenáře - na sockách a v newsletterech. Nemít blog a kontakty získané za dobu jeho vedení, tahle možnost by nebyla. Všech 100 vděčností v článku na blogu.
🍼 Los Angeles County žalovalo PepsiCo a Coca-Colu za klamání veřejnosti ohledně recyklovatelnosti plastových obalů a jejich dopadu na životní prostředí. Obě firmy jsou mezi největšími světovými znečišťovateli plastem. Už jsem o tom před nějakou dobou psal článek Plasty v oceánu. Kterých top 5 korporací je jako koza? Evidentně se nezměnilo vůbec nic.
💒 Abych se dozvěděl o téhle krásné dřevěné kapličce z Moravy, “musí” ke mě putovat newsletter Dense Discovery až z Austrálie. Ve stejném newsletteru také zaznělo: “Svět je stále posedlý energetickými nápoji. Přední značka Red Bull prodala v loňském roce přibližně 12 miliard plechovek po celém světě, čímž zvýšila tržby na rekordních 10,6 miliardy eur.” Co dodat? 1) Stále z více lidí se stávají Stíny - pojem pochází z knížky Agnes a Zakázaná hora od Veroniky Hurdové. 2) Rekordní tržby, rekordní zavalení světa odpadem po dopití plechovky.
🪱Jak si postavit vlastní vermikompostér? Wormák na svém YouTube kanálu dává návod a samozřejmě i další rady kolem vermikompostování.
🗑️🏠 Nezisková organizace Arnika vyhlásila vítěze soutěže Odpadový Oskar za loňský rok. Cílem soutěže je zviditelnit obce s efektivním odpadovým hospodářstvím (pod 150 kg odpadu na osobu ročně) a inspirovat další. Fulnek (nad 5000 obyvatel) dosáhl 99,4 kg odpadu na obyvatele, Chvalšiny (1000–5000 obyvatel) vykázaly pouhých 39,5 kg/osobu a Dalešice (do 1000 obyvatel) měly dokonce jen 30,3 kg/osobu.
Jak ale dodal trefně Lukáš v komentáři:
“Ono to může být zavádějící. Zrovna ty Dalešice jsou víceméně roztroušená zástavba kde je místo na komposty a jede v zimě na pevná paliva (a v Dalešicích je moje oblíbená Praga V3S ve stavu vraku použitá jako okrasný prvek a pokrytá květináči - schválně se podívejte na mapách, je to na kraji vesnice vpravo při příjezdu od Maršovic). Což o to, šlupky od brambor patří na kompost a čistý papír do kamen, ale bacha, abychom neadorovali za nízkou produkci komunálního směsného odpadu ty, co to hází ze stráně do potoka nebo fedruje do kamen.“
👨🌱 Narazil jsem na ekobio typka. Úplnej vynálezce. Takovej Moon Solar, až přestane svítit Slunce, je top! A hlášky: “Připadám si jako úplnej Bůh CO2." 😀
🍼 Tak se nám možná v San Piegu nevyplatí budovat třídící linky, páč se mění dotační podmínky kvůli zálohování PET lahví. A je to tady, čéče. Zálohování ještě ani nezačalo a už se pozastavují takovýhle projekty. Kvůli mizivými procentu PETek se možná nevyplatí třídit zbytek směsnýho. No, uvidíme, držme si palce.
🐑🪙 Jak lépe ilustrovat zralost Bitcoinu - potažmo jeho druhé vrstvy - Lightning network, než krmením ovcí? V live streamu na YouTube je QR kód (Lightning faktura), který jde načíst appkou (Lightning peněženkou). Pár vteřin na to se ovcím vysype krmení. Pro začátek (do pár tisíc na směnárně), na seznámení s Bitcoinem, je možný používat appku české směnárny Anycoin (Lightning je v ní automaticky). Pokud tě zajímá o projektu víc, tady je celý rozhovor s tvůrcem tohohle edukačně/demo projektu.
🪙🚱 Plačkání centrálních bankéřů a jejich lokajů v médiích o spotřebě elektřiny Bitcoinu jsi už asi četl/a. V systému peněz krytých státním dluhem (a ten fakt vzácnej není) je alternativou k Bitcoinu asi jen zlato. Jenže to je blbě dělitelný, nedá se teleportovat z jedné strany světa na druhou a když ho má člověk víc, je nutné spoléhat na třetí strany. Navíc nemá pevné předem známé množství, takže je inflační, i když násobně méně, než měny typu koruna, euro, rubl nebo dollar. Navíc těžba zlata, především ta nelegální, třeba v Ghaně, je ekologickou katastrofou. Btw, právě inflační povaha peněz umožňuje financovat například války. Protože peníze vytvářené dluhem v tu chvíli nechybí a časem je zase zamázne inflace - rozuměj, splatí lidi - viz Cantillonův efekt. Pardon, v poslední době jsem četl několik knížek o historii peněz a ekonomii. 😀 Za všechny doporučuju knížku od Josefa Tětka Odluka peněz od státu. Zdarma na Bitperia.
👎🤝 Proč se navzájem nepodporujeme? O tom psala Magda Čevelová v článku na blogu. Zaujaly mě především tyhle dva body. Krabí efekt: Když dáte do kbelíku jednoho živého kraba, většinou se mu podaří utéct. V případě více krabů už ne. Ve chvíli, kdy se některý z nich pokusí vzít roha, ho ostatní stáhnou zpátky. Přesně jako naši bližní (často netvůrci nepodnikavci, …), kteří se nás často snaží v dobré víře stáhnout zpět. Jak píše Magda: Řešením je vyměnit kbelík. Obklopit se lidmi, kteří mají podobně vysoké cíle a podobné ambice. A smířit se s tím, že s některými lidmi zkrátka jdeme životem jen kus cesty. Mentalita nedostatku - ta se projevuje i u zákazníků bezobalů - vede k falešnému pocitu, že když se bude mít někdo lépe (rozuměj: nakoupí, využije tvé služby), jiný se musí mít nutně hůř. Proto třeba spousta lidí nepodporuje své tvůrce, nebo malé obchůdky v okolí.
🛞 Další ukázkou honu za snížením CO2 a přehlížením zbytku jsou elektroauta. Nechápej mě špatně, mě se líběj. Ale pořád - to není žádná super truper eko inovace. Je to pořád auto ve svý konzumnosti, ve svý podpoře rychlýho stylu života. Stejně bude, stejně jako to zlý fosilní, 95 % času zaparkovaný, řidič si pořád poveze pr*el, kam by mohl jít pěšky/na kole a navíc to teď bude mít posvěcený, že je eko. Jenže pořád se musí na výrobu auta použít docela dost matroše. A elektro auta maj pořád pneumatiky, žj. Údajně až 28 % mikroplastů v životním prostředí globálně pochází právě z pneumatik.
🍻 Toast Ale je inovativní pivák který nahrazuje 25 % ječmenného sladu při výrobě piva tousťákem, kterej by se jinak vyhodil. Případné přebytky dávají na farmy jako krmivo pro zvířata a chmel na kompost. Pivovar je tzn. létající - vaří tam, kde je zrovna volno.
📃🍃 Pařížský startup dělá papír ze spadaného listí městských stromů, které jinak končí na skládce.
🚡 Ve Švajcu otevřeli novou lanovku Schilthorn. Je považována za nejstrmější na světě. Aby ne, s gradientem 159,4 %. Za pouhé 4 minuty překoná výškový rozdíl 775 metrů a spojuje vesnici Stechelberg s výš položenou vesnicí Mürren, která je car-free.
Knížka měsíce
Srpny od Jakuba Stanjura. Postupný úpadek a rozpad racionality člověka cílenou manipulací druhého. Má to i své slovo, které jsem neznal: gaslightning. Děj je s přibývajícími stránkami čím dál znepokojivější a najednou konec. Jak kdybych dostal pěstí. Otřáslo to se mnou. Mrazilo mě. Bylo mi úzko a do breku.
Kraťoučký výňatek:
“Ten pocit, že je něco špatně, pocit, že ztrácí sebe samu, to podivné zachvění prostoru, k němuž dochází vždy, když projíždí kolem fakulty nebo si vybírá další knihu pro svou malou domácí utopii, stejně vždycky za pár vteřin zmizí.”
Z Bari na Cozumel, ovci nech! A nás taky, úřední všimle s razítkem!
🍝 Bari není jen historický centrum. Bari není jen sterilně čistá čtvrť Murat. Kdepak. Bari je taky troubení klaksonů, křik místních v dialektu (zní mi jak arabština), opuštěný budovy, moře za plotem přístavu, smrad a hluk, špína a ho*no co krok a zeleň limitně blížící se k nule. A mimo centrum bordel, jehož epicentrum je ve čtvrti Libertà. Čtvrti, ve které bydlíme. Takhle jsem se rozloučil s Bari v článku na blogu.
🇲🇽 Studenou tmavou kobku jsem nechal v Bari za sebou a teď tvořím a “volnonožím” v San Miguelu na největším ostrově Mexika. Už tři týdny. Zážitků za měsíce. Začátky nebyly vůbec jednoduchý.
Paní imigrační úřednice se rozhodla, že nás sem na námi plánovaných 5 měsíců nepustí (jakožto držitelé EU pasu máme nárok na 6). Pustila nás na 1. I to je dobrý, protože oni tě sem nemusej pustit vůbec. Proč? Úřednická zvůle. Viz případy zadržených Čechů (tady třeba turistky) v Cancúnu a v Ciudad de Mexico. Svý si k tomu píše i náš ombudsman. To pak není hezký - zavřou tě na letišti do studený kobky, kde čekáš v řádu dnů, než si tě vyzvedne aerolinka a přepraví zpět do místa odletu. Děje se to i jiným národům napříč EU.
My tu ale chceme být do konce dubna. Takže, zjednodušeně: byli jsme na imigračním tady na Cozumelu - skutečně máme omezenej pobyt na 30 dní nejen zapsanej v pasu, ale i zasenej v systému. Místní nám doporučovali jet po zemi do Belize a zase se vrátit. To nám doporučili i na imigračním. Takže minulý týden jsme vyrazili na celodenní cestu tam, strávili dvě noci v Corozalu v Belize a zase se celý den vraceli zpět. Ale máme razítko! Na 130 dní!
A Belize je boží! Ostatně Mexiko taky. Ale o tom zase jindy. Třeba v článku, který píšu pro cestujlevne. Odkaz určitě bude v únorovém mlsném zpravodaji. 😉